panoramatický pohled na malebnou obec Městečko Trnávku

budova místní fary, obecního úřadu a barokního kostela centrum obce

Městečko Trnávka
     
Obec ležící 7,5 km jihovýchodně od Moravské Třebové. Nadmořská výška 319 m. Pošta, zdravotní a matriční obvod, základní škola 1. až 9. ročník, farní úřad v místě. Středně velká česká obec, dříve se silnou německou menšinou. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1211 ha. V obci je evidováno 12 částí obcí, 597 adres. V obci není evidována žádná ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 569 41 až 571 01. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 1 493 obyvatel, z toho je 625 mužů nad 15 let, 123 chlapců do 15 let, 626 žen nad 15 let, 119 dívek do 15 let.

Kraj: Pardubický
Okres: Svitavy
Obec s rozšířenou působností: Moravská Třebová
Části obce: Bohdalov, Lázy. Ludvíkov, Mezihoří, Městečko Trnávka, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Pěčíkov, Plechtinec, Přední Arnoštov, Stará Roveň.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR: adresy v České republice. [online] c2003, [cit. 2003-08-26].  Dostupný na WWW: http://www.mvcr.cz/adresa/e/meste/.

Názvy obce
     Do r. 1918 existovaly dvě samostatné obce, městečko Nová Trnávka (Trnávka) a Stará Trnávka (Staré Město). V r. 1918 byly obce spojeny pod názvem Trnávka, od r. 1929 pod názvem Městečko Trnávka.

Na počátku vývoje trnávecké aglomerace stojí Stará Trnávka, rozložená podél severní strany Pacovky. Její součástí je i původem středověký farní kostel sv. Jakuba Většího. který je sice doložen až roku 1407, vznikl však zřejmě rovněž ve 13. století. Stará Trnávka je ve směru od Boskovické brázdy poslední vesnicí, kterou charakterizuje sevřený ulicový půdorys, třebaže již postrádá typicky dolnomoravské vřetenovité rozšíření. Dále k severu, ale i k západu již následují typické lánové kolonizační vsi Moravskotřebovska. To zřejmě umožňuje položit vznik půdorysu Staré Trnávky ještě před tuto kolonizační vlnu.V každém případě však Stará Tmávka existovala nezávisle na hradě, a tedy před jeho vznikem.
Zda podhradní městečko - Městečko Trnávka, Nová Tmávka - existovalo již roku 1308, není známo, nelze to však vyloučit, neboť jeho podmíněnost hradem je zcela zřejmá. V opačném případě muselo být lokováno nedlouho poté. Řadí se do skupiny drobných podhradních městeček, u nichž byl uplatněn ortogonální půdorysný princip. Jeho jádrem je nevelké, k severozápadu se značné svažující náměstí, z něhož vycházejí koutové kolmé ulice, v případě dolní části vždy ve dvojicích. Vlivem značného převýšení hradního kopce (cca o 70 m) neexistovala přímá vazba na hrad, ani společné ohrazení. Hrad byl z městečka přístupný cestou z horního konce náměstí, vedoucí kolem velkého hospodářského dvora, snad ještě středověkého původu, a stoupající kolem jihozápadního úpatí a potom po nejpovlovnějším jihovýchodním svahu hradního kopce. 

Správní vývoj obce od roku 1918
     V r. 1921 se jako osady sloučené obce Městečka Trnávky uváděly osady Borová, Mezihoří a Stará Trnávka. Městečko Trnávka bylo začleněno do politického okresu Moravská Třebová a v rámci soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová. 
Po záboru pohraničí v říjnu r. 1938 připadlo spolu s většinou politického okresu Moravská Třebová až do skončení války pod správní okres (Landrat) Moravská Třebová v župě Sudety (Sudetengau). V r. 1945 byl obnoven předválečný stav a obec náležela v letech 1945 až 1949 pod správní okres Moravská Třebová v zemi Moravskoslezské. 

    Po reorganizaci v roce 1949 připadla do r. 1960 pod správní okres Moravská Třebová v Brněnském kraji. Po další reorganizaci v r. 1960 byla začleněna pod zvětšený okres Svitavy ve Východočeském kraji. K l. lednu 1976 se sloučily s Městečkem Trnávkou obce Bezděčí u Trnávky, Bohdalov, Pacov, Pěčíkov, Přední Arnoštov a Stará Roveň a připojily se tak k dřívějším místním částem Ludvikov, Mezihoři, Nová Roveň, Plechtinec a Unerázka. K l. červenci 1980 se k Městečku Trnávce připojily Lázy a k l. lednu 1981 Petrůvka.

Řemesla a živnosti
    
Z řemeslníků a živnostníků je zde v r. 1924 uvedeno: 2 holiči, 5 hostinců, 1 klempíř,
1 kolář, 1 kovář, 6 krejčích a švadlen, 1 malíř, 1 obchodník s dobytkem, 3 obchodníci s drůbeží, 1 obchodník s dřívím, 3 obchodníci s obilím, 1 obchodník s ovocem, 1 obchodník s potravinami, 5 obchodníků se smíšeným zbožím, 2 obchodníci s vejci, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pokrývači, 4 řezníci, 2 sedláři, 2 stolaři, 1 trafika, 1 zámečník. Z výroby zde dále byly zastoupeny mlýn s pilou (ve Staré Trnávce 1911, 1935), mlýn v Mezihoří (1911, 1930), výroba cementového zboží a umělého kamene (1924, 1935) a tkalcovna lněného a bavlněného zboží (1935, 1939). Městečko Trnávka bylo sídlem těchto společností a družstev: Rolnická záložna pro Trnávku a okolí (1924), Družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Trnávce (1924), Družstvo pro vedení a zužitkováni elektrické sily v Mezihoří (1924), Hospodářské družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1907), Hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo v Městečku Trnávce (1924), Obecně prospěšné stavební družstvo pro Městečko Trnávku (od r. 1919), Rolnické mlékařské družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1900), Svaz družstev pro vedení a zužitkováni elektrické sily z Háje se sídlem v Městečku Trnávce (1924). Působili zde lékař (1911, 1935) a porodní asistentky (2 - 1924), obecní knihovna (1924), kino (1935), opatrovna ÚMŠ (1924), byl zde poštovní úřad (1924), železniční stanice, telegrafní a dopravní úřad (1924), četnická stanice (1924) a farní úřad s kostelem sv. Jakuba.

Vznik městečka Nové Trnávky nevedl k poklesu významu Staré Tmávky, která zůstala zemědělským doplňkem lokace a zachovala si i kostel. Před třicetiletou válkou měly obě součásti aglomerace po třech desítkách domů. Teprve pozdějším vývojem, zejména na konci 18. století, dosáhlo městečko dvojnásobku počtu domů vsi, která se naopak rozrostla jen málo. Jak ukazuje mapa stabilního katastru z roku 1835, v městečku tehdy vznikla zatím ještě nesouvislá zástavba kolem složitého systému cest mezi náměstím a potokem a domky západně od náměstí.
Novodobý vývoj obou Tmávek byl již nevýrazný. Pod městečkem, na protější straně potoka, byla postavena škola a severně od ni vznikla západo-východní spojovací ulice, při níž vyrostlo několik rodinných domků, pokračujících pak i podél silnice do Moravské Třebové a současně k nádraží. Ve druhé
polovině 20. století se tato situace již nezměnila. Díky tomu, že jak městečko, tak ves si vždy udržely většinu českých obyvatel i na česko-německém jazykovém rozhraní, které procházelo právě tudy, nevedl odsun německé menšiny po roce 1945 k větším architektonickým devastačním zásahům, ale jen k obvyklé necitlivé modernizaci. Rovněž náměstí si dodnes zachovalo starší přízemní zděnou zástavbu, zejména díky tomu, že cesta z Moravské Třebové do Jevíčka vedla již dříve mimo ně. Dominantou městečka zůstává vedle kostela ve Staré Trnávce zřícenina hradu, který chátral již po zániku samostatnosti zdejšího panství v roce 1629, ale ve zříceninu se proměnil až po velkém požáru v roce 1776. 
Pramen: Kuča, Karel.  Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . - Praha : Libri, 1998. ISBN   80-85983-15-X.

Spolky
     V Městečku Trnávce pokračovala po spojeni obou obcí pestrá spolková činnost. Z dřívějších zde dále působily spolky hasičský, místní odbor Národní jednoty, TJ Sokol a Pěvecký spolek Cimburk, k nimž se připojily menšinový osvětový sbor (od r. 1920), spolek domkářů a malorolníků (od r. 1922) a odborová organizace zemědělského a lesního dělnictva (1924).


Politické strany a volby

     V městečku měla v r. 1924 své zastoupeni agrární strana a Bund der Landwirte. V parlamentních volbách v r. 1929 zde zvítězila agrární strana s 227 hlasy, ČSL získala 58 hlasů, stejně jako BdL, při celkovém počtu 492 voličů. V r. 1935 opět zvítězila agrární strana s 298 hlasy, ČSD obdržela 70 hlasů a sudetoněmecká strana získala 69 hlasů při počtu 567 voličů. Při volbách v roce 1946 získala nejvíce, 172 hlasů, ČSL, KSČ 123 hlasů, ČNS 94 hlasů a ČSD 41 hlasů při počtu 430 voličů.

Školy
Po sloučení v místě působily obecná škola trojtřídní (1924), občanská škola německá menšinová smíšená trojtřídní (1924), pokračovací škola živnostenská (1924). V r. 1918 byla založena měšťanská škola s českým vyučovacím jazykem. V r. 1938 byla zřízena jednotřídní obecná škola ve správě německých školských úřadů, později rozšířená na dvoutřídní. Zanikla v r. 1945. Od r. 1942 do konce války působil v Městečku Trnávce tábor pro výcvik německé mládeže v zacházeni s pěchotními zbraněmi a pancéřovou pěsti.

STARÁ TRNÁVKA
     Ves, od r. 1918 sloučená s městečkem Trnávkou do městyse Trnávka, který v r. 1929 změnil název na
Městečko Trnávka. Dříve středně velká česká obec se silnou německou menšinou.
Historický vývoj

     Stará Trnávka je českého původu, je původně vsí, byť označovanou někdy v
pramenech názvem staré město, která nabyla významu po kolonizaci Moravské Třebové, kam odtud odbočovala cesta. Kolem r. 1300 vzniklo v příznivější poloze Městečko Trnávka, jehož název je opět odvozen od zdejší říčky. Při hradu Cimburku vzniklo nové panství. V r. 1308 se psal Ctibor z Trnávky, syn Ctibora z Lomnic a v letech 1308 až 1318 Bernard z Cimburka a jeho synovci Albert a Jan. Po nich patřil Cimburk pánům z Lipé, při dělení jejich majetku v r. 1346 jej získal Jindřich z Lipé. Ten cimburské zboží, k němuž náležely hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří, Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov, Radkov, Gruna, Žipotín, Větši a Menší Bohdalov, Chornice a město Jevíčko, prodal v r. 1365 markraběti Janu Jindřichovi. V r. l406 zapsal markrabě Jošt Cimburk s městečkem Trnávkou Markétě, dceři Jindřicha ze Šonvaldu a manželce Dobše z Popovic. Ten postoupil Cimburk ještě před r. 1446 Vaňkovi z Boskovic. V r. 1503 se uvádí Artleb z Boskovic a v r. 1547 Kryštof z Boskovic, který tehdy zapsal zámek Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstáni, Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a Petrůvku Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před r. 1565 panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl držitelem panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle urbáře z této doby náležely k panství hrad Cimburk, městečko Trnávka a vsi Staré Město, Nová Ves, Rozstáni, Mezihoří, Petrůvka, Pěčikov, Unerázka, Bezděčí, Borové, Přední a Zadní Arnoštov a Vražné. V letech 1583 až 1587 patřilo zboží Jindřichu Podstatskému z Prusinovic a po něm Matyáši a Prokopu Podstatským z Prusinovic, kteří je před r. 1593 prodali za 36 000 zl. Adamu Věžníkovi z Věžník. Jeho manželka Mandalena Věžníková, rozená z Říčan, zapsala v r. 1629 zboží knížeti Karlu z Lichtenštejna. V rukou tohoto rodu zůstalo panství do r. 1849, stejně jako panství Moravská Třebová. V katastrech jsou ale obě panství uváděna samostatně.
Stav obce v 17. a 18. století

     Podle Wolného zde byla ve třicátých letech 19. st
ol. l hospoda, l mlýn a l kramář. Dříve zde byl připomínán l svobodný a l vrchnostenský mlýn. Před třicetiletou válkou bylo ve Staré Trnávce na panství Městečko Trnávka 27 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 zde bylo zjištěno o 3 více. Podle výměry pozemků byly v městečku ze starých usedlíků 2 na výměře l lán a více, 10 na výměře 2/4 až 7/8 lánu, 2 na výměře 1/8 až 3/8 lánu a 13 bylo domkářů. 2 noví usedlici měli výměru 2/4 až 7/8 lánu a l výměru 1/8 až 3/8 lánu. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve Staré Trnávce 485,4 měř. orné půdy, 12,2 měř. zahrad, l měř. lada a 17 měř. pustin. Z luk bylo 16,75 fůry sena ročně. Robotovalo zde 13 sedláků se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 4 zahradníci s l pěším 4 dny v týdnu a 16 chalupniků s l pěším l den v týdnu.

Vývoj obce v letech 1945 až 1989


Z 8. na 9. května 1945 zde došlo k lynčováni německých obyvatel. Není vyloučena souvislost mezi tímto násilím a působením německého výcvikového tábora během války.
Obyvatelstvo bylo zaměstnáno v zemědělství a v okolních průmyslových závodech. JZD Mír Městečko Trnávka vzniklo integrací JZD Bohdalov, Lázy, Mezihoří, Městečko Trnávka, Rozstáni, Unerázka, Bezděčí, Pěčikov, Petrůvka a Vranová Lhota. JZD zaměstnávalo koncem tohoto období 350 pracovníků, pracoviště Agrochemického podniku Svitavy 60 zaměstnanců, provoz Východočeských mlékáren Pardubice 45 zaměstnanců, Lesní závod Svitavy rovněž 45 zaměstnanců, provoz Státního statku Moravská Třebová 39 zaměstnanců, ve školství zde působilo 35 osob a Jednota Svitavy zde měla 26 zaměstnanců. V roce 1988 žilo v obci Městečko Trnávka 848 obyvatel a bylo zde 191 domů a 274 bytů. Základní škola pro l. až 8. ročník měla kapacitu 430 žáků, v obci včetně místních části byla l prodejna potravin, 7 prodejen smíšeného zboží a 3 specializované prodejny. K dispozici bylo kino, knihovna, 4 hřiště a tělocvična Byla vystavěna prodejna, pohostinství, mateřská škola s kapacitou 120 míst a realizována přístavba základní školy.


© Foto Kamil Vařeka
Stav obce před rokem 1850
     Koncem feudálního období v r. 1843 žilo ve Staré Trnávce 251 obyvatel, z toho 117 mužů a 134 žen ve 43 domech se 67 domácnostmi V osadě Borová žilo v té době 38 lidí, z toho 16 mužů a 22 žen v 8 domech s 9 domácnostmi
. Celkově se z domácností 29 živilo zemědělstvím, 10 řemesly a 5 oběma uvedenými, u 32 není tento údaj uveden. V obci byli 4 třičtvrtělánici s výměrou 42 až 65 jiter půdy, 9 pololániků s 37 až 52 jitry, 4 čtvrtláníci s 21 až 32 jitry, 17 domkářů s půl až 6 jitry půdy, 16 domkářů se zahradou i bez ní a l dům patřící obci. V největších selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci l pacholek a l děvečka a l pasáček. Podle údajů z r. 1841 bylo v obci 40 koní, 92 krav, 36 kusů mladého dobytka, 75 ovcí a 35 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 4 krávy, 2 kusy mladého dobytka a 2 vepři. Desátky byly odváděny faře Městečko Trnávka, místem trhu pro Městečko Trnávka bylo Jevíčko s úterním týdenním trhem. Polovina domů byla postavena z pevného materiálu, polovina ze dřeva, krytinou byl šindel a sláma. Přízemní stavby byly v dobrém stavu, obytné a hospodářské budovy byly postaveny do čtyřúhelníka uprostřed bylo hnojiště. Byl zde moučný mlýn se 2 složeními, který ročně pomlel asi l 200 měřic obilí. Byl postaven na Pacovském potoce.
Správní vývoj obce od roku 1850

     Byla to původní Trnávka, při niž bylo později vysazeno městečko Trnávka, nebo také Nová Trnávka. Do r. 1849 byla obec Stará Trnávka součásti panství Trnávka. V r. 1850 byla začleněna do politického okresu Moravská Třebová a v rámci soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová. V r. 1918 se sloučila s obci Nová Trnávka do nové politické obce s názvem Městečko Trnávka, jejíž osadou se uvádí do r. 1960, kdy název Stará Trnávka zanikl.

Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950

     V roce 1880 měla obec 51 domů a 351 obyvatel, z nichž se 192 hlásilo k české a 159 k německé národnosti, v roce 1900 bylo evidováno 50 domů a 303 obyvatel, z toho 217 české a 86 německé národnosti.

Řemesla a živnosti

Z řemeslníků a živnostníků zde v r. 1911 byli: 3 hostinští, l kovář, l krejčí, l
mlynář, l obchod smíšeným zbožím, l obuvník, l pekař, l pila, l podkovář, 2 řezníci a l uzenář.
Pramen: Nekuda, Vladimír.  Moravskotřebovsko, Svitavsko . - Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. ISBN   80-7275-026-7.

Nová Trnávka, dříve městečko Trnávka

     Bývalý městys, od r. 1918 sloučený s obcí Stará Trnávka do městyse Trnávka, který v r. 1929 změnil název na Městečko Trnávka. Dříve středně velká česká obec se silnou německou menšinou. V r. 1854 zde žilo 562 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1910 výměru 512 ha.
Historický vývoj

     Kolem r. 1300 vzniklo v příznivější poloze než sousední Stará Trnávka městečko Trnávka (v r. 1365 se uvádí jako městečko pod hradem), jehož název je opět odvozen od zdejší říčky. Počátky historie městečka jsou spojeny s hradem Cimburkem, zvaným někdy Trnávka a jeho zbožím, které potřebovalo trhové středisko. Založil jej pravděpodobně kolem r. 1300 Ctibor z Lipnice. Hrad měl název Trnávka i Cimburk, čehož využili ke svým přízviskům synové Ctibora z Lipnice. V r. 1308 se psal Ctibor z Trnávky a v letech 1308 až 1318 jeho bratr Bernard z Cimburka a jeho synovci Albert a Jan. Hrad se vypínal na vysokém kopci nad Trnávkou a byl chráněn příkopem s předsunutým valem.
Předhradí bylo chráněno třemi věžemi. Bernard z Cimburka si postavil kolem r. 1320 nový hrad stejného jména u Koryčan a hrad u Trnávky získali páni z Lipé, při dělení jejich majetku v r. 1346 jej získal Jindřich z Lipé. Ten cimburské zboží, k němuž náležely hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří. Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov, Radkov, Gruna, Žipotin, Větši a Menši Bohdalov, Chornice a město Jevíčko, prodal v r. 1365 makraběti Janu Jindřichovi. V r. 1406 zapsal markrabě Jošt Cimburk s městečkem Trnávkou a příslušenstvím Markétě, dceři Jindřicha ze Šonvaldu a manželce Dobše Meziříčského z Popovic, za kterého patřil hrad k husitským opěrným bodům. Ten postoupil Cimburk ještě před r. 1446 Vaňkovi z Boskovic. V r. 1407 se zde připomíná fara, která se kolem r. 1550 dostala do rukou protestantů, v jejichž držení zůstala do r. 1622. V r. 1503 se uvádí Artleb z Boskovic a v r. 1517 Kryštof z Boskovic, který tehdy zapsal zámek Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstání, Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a Petrůvku Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před r. 1565 panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl držitelem panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle urbáře z této doby náležely k panství hrad Cimburk, městečko Trnávka a vsi Staré Město, Nová Ves,
Rozstání, Mezihoří, Petrůvka, Pěčíkov, Unerázka, Bezděčí, Borové, Přední a Zadní Arnoštov a Vražné. V letech 1583 až 1587 patřilo zboží Jindřichu Podstatskému z Prusinovic a po něm Matyáši a Prokopu Podstatským z Prusinovic, kteří je před r. 1593 prodali za 36 000 zl. Adamu Věžníkovi z Věžník. Jeho manželka Mandalena Věžníkova, rozená z Říčan, zapsala v r. 1629 zboží knížeti Karlu z Lichtenštejna. V r. 1622 se zde připomíná vrchnostenský pivovar. V rukou tohoto rodu zůstalo panství do r. 1849, stejně jako panství Moravská Třebová. V katastrech jsou ale obě panství uváděna samostatně. Třicetiletá válka panství příliš nepoznamenala, takže se mohla při přebytku obyvatelstva částečně rozvinout i nová výstavba. Kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, odkázal v r. 1711 Trnávku knížeti Josefu Václavu Vavřinci z Lichtenštejna, synovi Filipa z Lichtenštejna. Hrad za Lichtenštejnů pustl a jeho zkázu završil v r. 1776 požár od zásahu bleskem.

Stav obce v 17. a 18. století

     Před třicetiletou válkou bylo v městečku Trnávce na panství Trnávka 27 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 zde bylo zjištěno o 7 více. Podle výměry pozemku byli v městečku ze starých usedlíků 2 na výměře 2/4 až 7/8 lánu, 7 na výměře 1/8 až 3/S lánu, 18 bylo domkářů, 2 noví usedlici měli výměru 2/4 až 7/8 lánu a 5 výměru 1/8 až 3/8 lánu. V Trnávce byl mlýn o l složení. Podle Tereziánského katastru moravského bylo v městečku 221,4 měř. orné půdv. 14,75 měř. zahrad, 9 měř. lada a 5,7 měř. pustin. Z luk bylo 10,5 fůry sena ročně. Robotovali zde 4 sedláci se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 12 čtvrtláníků s l pěším 3 dny v týdnu. 13 zahradníků s l pěším 2 dny v týdnu a 12 chalupníků s l pěším l den v týdnu. Byl zde vrchnostenský dvůr, který hospodařil na výměře 451 měř. orné půdy, 154 měř. lada a 16,6 měř. zahrad a výnosu 98 fůr sena z luk a 37 fůr Otavy.

Stav obce před rokem 1850

     Podle Wolného zde byla ve třicátých letech 19. stol fara. Do zdejší farnosti náležely Borová, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Malíkov, Pěčíkov, Petrůvka, Pacov, Plechtinec. Radkov, Rozstání a Unerázka. Wolný zde v této době uvádí l vrchnostenský dvůr, špitál. 2 hospody, l mlýn a l kramáře. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v městečku, Trnávce 494 obyvatel, z toho 241 mužů a 253 žen v 84 domech se 118 domácnostmi. Z nich se 31 živilo zemědělstvím, 25 řemesly a 6 oběma uvedenými, u 56 domácností není způsob obživy uveden, mezi nimi byl farář, učitel, šafář, ovčák a myslivec.
V městečku byl l vrchnostenský dvůr se 382 jitry půdy, 2 čtvrtlánici s 10 až 16 jitry, 14 podsedků s 8 až 13 jitry, 21 domkářů s výměrou čtvrt až 2 jitra a 43 domkářů se zahradou i bez ni. V městečku byla fara, škola a radnice. V největších selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci l pacholek a l děvečka. Podle údajů z r. 1841 bylo v obci 21 koni, 5 býků, 35 volů, 135 krav, 55 kusů mladého dobytka a 630 ovci, které chovala vrchnost pro vlnu a byly ze zušlechtěného chovu. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 voli, 4 krávy a 2 kusy mladého dobytka. Desátky byly odváděny místní faře. Místem trhu pro Městečko Trnávka bylo Jevíčko s úterním týdenním trhem. Většina obytných i hospodářských budov byla postavena z pevného materiálu, zbytek a stodoly ze dřeva. Krytinou byly šindel a sláma. Většina domů a fara byly postaveny na poschodí, ostatní byly přizemní, v dobrém stavu a účelně postaveny. Žádný dům nebyl pojištěn proti ohni. V městečku byl l moučný mlýn na horní vodu se dvěma složeními na místním potoce, kde se ročně umlelo kolem l 200 měřic obilí.
Správní vývoj obce od roku 1850

     Do r. 1918 existovaly dvě samostatné politické obce Nová Trnávka a Stará Trnávka, které byly v tomto roce sloučeny. Ves Stará Trnávka se do 17. stol. jmenovala Staré Město, později vzniklá Nová Trnávka, pozdější městečko, se nazývala v pramenech Trnávka.

Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950

     V roce 1880 měla obec 101 domů a 626 obyvatel, z nichž se 421 hlásilo k české a 205 k německé národnosti, v roce 1900 bylo evidováno 96 domů a 618 obyvatel, v roce 1910 94 domů a 602 obyvatel.

Řemesla a živnosti

     Z řemeslníků a živnostníků je zde v r. 1911 uvedeno: l bednář, l holič, 4 hostince, 2 koláři, l kovář, 4 krejčí a švadleny, l malíř, l mlynář, l natěrač, 3 obchodníci drůbeži, l obchod potravinami, l obchodník smíšeným zbožím, 3 obchodnici vejci, l obchodník zvěřinou, 4 obuvnici, l pekař, l pokrývač, l prodejce tabáku, l řemenář, 3 řeznici, l sedlář, 2 stolaři a 2 tkalcovstvi. Dále zde působily Rolnická záložna pro Trnávku a okolí (1911), Rolnické mlékařské družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1900), Hospodářské družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1907). V místě byl dále zaopatřovací ústav - chudobinec (1911), lékař (l - 1911), porodní asistentky (3 - 1911), poštovní úřad (od r. 1868), nádraží místní dráhy (1911) a bylo zde sídlo lesního revíru Trnávka. Byl zde farní úřad (1911) a četnická stanice (1911).

Spolky

     V městečku Trnávce byla před spojením se Starou Trnávkou pestrá spolková činnost. Působily zde spolky hasičský (od r. 1881), místní odbor Národní jednoty (od r. 1885), TJ Sokol (od r. 1906), Pěvecký spolek Cimburk (od r. 1870), místní skupina Zem­ského svazu včelařů (od r. 1900), německý školský spolek (od r. 1907, místní skupina Ženského a dívčího školského spolku (1911) a Omladina (od r. 1910).

Škola

     V polovině 19. stol. je zde doložena triviální škola, v r. 1874 je doložena trojtřidní obecná škola s českým a německým vyučovacím jazykem, v r. 1904 se uvádí rovněž jako trojtřidní škola se 184 žáky, v r. 1911 se uvádí trojtřidní obecná škola utrakvistická a německá soukromá škola dvoutřídní.

Pramen: Nekuda, Vladimír.  Moravskotřebovsko, Svitavsko . - Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. ISBN   80-7275-026-7.

 

Vývoj obce od r. 1990

V r. 1992 se transformovalo JZD na družstvo vlastníků s názvem Zemědělské družstvo Městečko Trnávka. Provoz mlékárny zajišťuje od r. 1993 společnost MILTRA B, s. r. o. V obci působí společnosti, zabývající se stavebně truhlářskou výrobou, velkoobchodem se dřevem a stavebními materiály a je zde opravna domácích elektrospotřebičů. Ze spolků a sdružení občanů zde působí Sbor dobrovolných hasičů, Sdruženi majitelů skupinového vodovodu, Sdruženi k provozováni čistírny odpadních vod, TJ Sokol a Myslivecké sdruženi.

Památky a pamětihodnosti obce

Farní kostel sv. Jakuba, připomínaný již ve středověku, byl znovu postaven knížetem Lichtenštejnem v r. 1752, morový sloup, nad obcí zřícenina hradu Cimburk (gotický, 13. stol.). V r. 2000 byla odhalena pamětní deska německých obětí poválečného násilí.

Pozemkové knihy od r. 1793 v MZA Brno, matriky od r. 1635 (fara Městečko Trnávka) v SOA Zámrsk, urbáře od r. 1572 v MZA Brno.

Významní rodáci

Franz Spina (1868-1938), filolog, univerzitní profesor a čs. ministr; 
Viktor Stoupal (1888-1944), významný cukrovarnický podnikatel.

Použité prameny a literatura: 
Kuča, Karel.  Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . - Praha : Libri, 1998. ISBN   80-85983-15-X.
Mackerle, Jaroslav.  Moravskotřebovský okres : vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska . - Jevíčko : F. Kučera, 1946. 
Nekuda, Vladimír.  Moravskotřebovsko, Svitavsko . - Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. ISBN   80-7275-026-7.
Region Moravskotřebovska a Jevíčska: obec Městečko Trnávka. [online] c2003, [cit. 2003-08-26]. Dostupný na WWW: http://www.regionmtj.cz/place.asp?place=20.
Ministerstvo vnitra ČR: adresy v České republice. [online] c2003, [cit. 2003-08-26].  Dostupný na WWW: http://www.mvcr.cz/adresa/e/meste/.

Městečko Trnávka v roce 2003

politická reprezentace obce vzešlá
 z komunálních voleb roku 2002


Starosta obce:             Václav Neubauer - uvolněn pro
                                                                               výkon funkce

Místostarosta:            Stanislav Neubauer - neuvolněn

Obecní rada:

           Ing. Vojtěch Čech, Stanislav Neubauer,
           Václav Neubauer, Ing. Milan Šeda
           Jan Zatloukal

Obecní zastupitelstvo:
Milada Bušinová, Ing. Vojtěch Čech, Jaroslava Dvořáková, MUDr. Marta Fremuthová, Radek Kirchner, František Kozlovský, Alois Makrlík, Stanislav Neubauer, Václav Neubauer, Blanka Pavlovcová, Milan Svozil, Ing. Milan Šedaj, Karel Škrabal, Jiří Vondra, Jan ZatloukaL

Výbory:

finanční     -  Blanka Pavlovcová - předseda
                            Milada Bušinová , Jan Zatloukal
kontrolní  -  Jiří Vondra  - předseda
                           František Kozlovský, Josef Heger

Komise:

Stavební     - Milan Svozil  - předseda
                            Ing. Soňa Elfmarková, Ing. Jaroslav Dvorský,
                           Alois Makrlík. 


Zdroj: Region Moravskotřebovska a Jevíčska: obec Městečko Trnávka. [online] c2003, [cit. 2003-08-26].  Dostupný na WWW:
http://www.regionmtj.cz/place.asp?place=20.

  ©  Graficky zpracoval a sestavil Kamil Vařeka 2003.